Ahojky dneska se u nás ve městě konala burza středních škol... sem z toho nějaka zmatená..všichni tam prosazovali svojí vlastní školu a uplně mě zmátli kam chci jít ale už sem se asi rozhodla nejspíš pujdu na Sociální školu se zaměřením socialněsprávní..doufám že se tam dostanu protože by byla strašná škoda kdyby mě nepřijali.. mno a ja vlastně ani jinou školu vybranou nemám tak nevim snad mi to víde.... tak se mějte... a zase někdy něco písnu pápec...
Říjen 2007
1. kapitola -------PROČ??
26. října 2007 v 21:40 | Mišulka----Já... | Povídky..( mé vlastní)Tak abych snad začala.. jmenuji se Veronika je mi skoro 15..... a při dnešku si právě myslim že můj život se hroutí.. z kopce..Nevím co se to děje ale venku je docela tma a já mám po dlouhé chvíli opět přemýšlící náladu takovou tu melancholickou rada na všechno vzpomínám... Právě ted na mou lásku bez kterého bych bezpochyby už asi nežila jménem Petr.
Co jéé??? Ozvu se otráveně z pokoje a vykouknu jen obličejem co po mě zase mamina chce... né nic ozve se mi po chvilce jen jestli by si mohla na chvíli vylíst z toho tvýho kutlochu a jít se třeba navečeřet teda poud ještě vůbec znášco jsou to společné rodinné večeře.. kašlu na tvý každodenní rodinné veřeče řeknu si skoro šepotem ale tak lehce z toho zase nevyváznu asi proto, že mě mamka slyšela.. Naštěstí mi nic na to neřekla jen odešla z kuchyně práskla dveřmi a nechala tam smazit jakousi věc co měla být původně k večeři..
Nemohu se odtrhnout od skvělého rozhovoru s klučinou co jsem se seznámila přes internet a tak prostě večeři nechám spálit... Asi po 10 minutách ke mě přijde otevře dveře do mého království a utrhne se na mě ''proč jí tohle všechno dělám''.Odpověd ode mne samozdřejmě nečeká a tak dnes už podruhé práskne dveřmi prozměnu od mého pokoje..
Je mi to líto a tak si zalezu do toho nejstinějšího rohu v měm pokojíčku pustim si tu nejjpomalejší muziku a začnu tiše plakat... Z mého snění mě vytrhne akorát tak nepřijatý hovor a sms nemám náladu jí otevírat ale přeci se asi po čtvrdhodinovém rozhodování přemůžu a sms si přečtu..
..........Mohla by jsi jít ven??Veroniko??Miluju tě..........Takovouhle sms zprávu mohu čekat jak jinak než od mé lásky Petánka...ovšem musím opět zadržet pláč a potichu se vkradu do pokoje kde je ted maminka a asi o všem přemýšlela o naší ošklivé hádce tak jako já.. Veroniko??proč máš tak zarudlé oči?ovšemže si všimla mejch očí jak jsem brečela oči jako dva tenisáky.. těch by si snad všiml i slepej..
Maminko???obejmu svoji mamču ale mamina bepochyby vytuší že po ní zase něco potřebuju..Veroniko?? žádna prosba.nic.... mě už v tuto chvíli kleslo sebevědomí jít tak pozdě ven..Ale mami....začala jsem nanovo..Néééééé řekla jsem že nic nebude.. ale mami.. on mi psal ...jestli bych....Nevyjadřuj se zkamení mě svym hlasem máti nikam dnes nepujdeš je pozdě večer a to jestli ti psal nějaký Petr na mě nezkouše!!! dnes večer nikam nepujdeš a zpytuj své svědomí kvůli čemu jsem tě nepustila.. musím uznat že moje matka má opravdu skvělou žensou intuici když jsem jí ještě nic neřekla a ona mě takhle omamí.. že mám prostě zaracha.. uraženě tedy odkráčím do svého pokoje zapnu svuj milovaný počítač a nadatluji pétovi ktátkou smsku že dnes nikam nemůžu. Ovšemže se mu nesvěřuji s tím že jsem se s mámou pohádala... poté vypnu počítač... a rozhodlá že dnes už s mamou nepromluvím ani slovo si zalezu do postele a přemýšlím o dnešním opravdu nevydařeném dni...No jo pak si vlastně uvědomím že pétu uvidím až tak zase za týden si nasuptěná zahrabu pod peřinu až pod nos a jdu radši spát...
Moooc pěknej den!!!
14. října 2007 v 18:47 | Něco jako deníkahooojte dneska byl fakt moc perfektní den.... ani nevím proč ale asi proto že mi přijel můj kamarád:-)))a po dlouhý době sme se zase viděli a skvěle pokecali...
I hate maths...:-(
14. října 2007 v 10:17 | ColofullUrčitě všichni znáte jaký je to pocit když před vás položí písemku s číslama a vy nevíte jak dál.. no mě se to už taky stalo a né jednou...:-)proto ....
click celý článek pokud chcete vidět další picty...
click celý článek pokud chcete vidět další picty...






